Země původu
Kolumbie je považována za největšího světového výrobce jakostních zrn, které poskytují hedvábnou, aromatickou a silnou chuť v šálku. Káva z Kolumbie je považována za jednu z nejlepších. První kávovníky byly do Kolumbie přivezeny v roce 1808. Kávovníky se pěstují v oblasti zejména mezi výběžky And a v horských oblastech východních, západních a centrálních Kordiller. Hornatý terén poskytuje velmi rozdílné klima, což znamená, že sběr může probíhat po celý rok v různém čase. 90 % kávy se zpracovává mokrou metodou. V Kolumbii existuje úřad pro udržování kvality kávy - Federación Nacional de Cafeteros de Columbia. Kolumbie je druhým největším producentem kávy hned po Brazílii. K nejlepším kolumbijským kávám patří kávy z oblasti Medelin, Armenie či Manizelesu. Kolumbijská káva se klasifikuje jako supremo (velké zrno bez perlového zrna), excelso (střední až malé zrno), caracol (velké perlové zrno) a caracoli (malé perlové zrno).
Kávovníkové boby z Guatemaly patří mezi nejvýznamnější pěstitele kávy ve Střední Americe. Přivedly Guatemalu k blahobytu a stále dodnes velice ovlivňují hospodářství celé země. Kávovníky přivezli do země jezuité zhruba okolo roku 1750 a rozmach obchodu s kávovníkovými zrny se postarali zejména němečtí
přistěhovalci. Dnes se kávovníky pěstují zejména na jihu země, kde svahy vulkanických vrchů v Sierra Madře poskytují vybraným arabikám ideální podmínky. Odborníci v oblasti kávy oceňují zejména její kořenitou, plnou chuť. Nejznámější produkční oblast je Antigua, ve které se pěstuje druh El Pulcal, který je považován za jeden z nejlepších druhů guatemalské kávy, zejména pro svou plnější a dýmovější chuť. Z ostatních pěstitelských regionů je nutné zmínit například okolí jezera Atitlán v oblasti San Marco nebo oblast Zacape. Guatemalská kávovníková zrna jsou často označována dle nadmořské výšky položené plantáže. Nejčastěji se v našich kávách setkáte s tzv. SHB (Strictly Hard Bean), což jsou kávová zrna vypěstována ve výšce 1 600 až 1 700 metrů nad mořem.
Zvětralý sopečný povrch Indonésie poskytuje velice úrodnou půdu pro kávovníky. Bohatost vodních toků usnadňuje zpracování kávy mokrým způsobem. Kávovníky byly do Indonésie dovezeny v polovině 17. století Holanďany. V současné době se pěstuje zhruba 85 % robusty a 15 % arabiky. Pro pěstování kávovníků jsou nejdůležitější ostrovy Jáva, Sumatra, Clebes a Fortes. Na Jávě se více pěstuje robusta, v menší míře arabika. Nejlepší pěstitelské oblasti jsou plantáže Belešan, Jambit, Kayumas a Pankur.
Pěstitelské začátky kávovníků v Keni jsou známé z 19. století, kdy sem byla dovezena kávovníková semena. O keňské kávě odborníci říkají, že patří mezi nejlepší kávy na světě, zejména ta, která pochází z kávovníků rostoucích ve vyšších nadmořských výškách. Známá je svou bohatou chutí, správnou kyselostí a jemnou ovocnou chutí. Kávovníkové plantáže se rozkládají v širokém okruhu kolem nejvyšší sopky Kilimandžáro. 99 % produkce je arabika, zbytek robusta. Vláda této země bere pěstování kávovníků velice vážně, a proto je zakázáno jakýmkoliv způsobem vytrhávat, ničit či poškozovat kávovníkové plantáže. Všechnu úrodu zelených zrn nejprve nakoupí společnost Coffee Board of Kenya (C.B.K.), která ji testuje, hodnotí a zprostředkovává prodej na pravidelných týdenních aukcích. Zde nabízí jednotlivé vzorky nákupčím a prodává jej. Poté peníze vyplatí pěstitelům. C.B.K. tedy funguje jako jakýsi zprostředkovatel mezi pěstiteli a kupujícími. 
Etiopie je považována za pravlast arabiky a také se v některé literatuře vyslovuje domněnka, že slovo "káva" má původ v názvech etiopských provincií Kaffa. Kávová zrna poskytují jemné vínové aroma s bohatou chutí. Odborníci se shodují, že etiopská kávová zrna lze zařadit mezi nejlepší na světě. Je jedním z hlavních afrických producentů arabiky. Zrna se zpracovávají jak suchou, tak i mokrou metodou. Zrna se třídí dle příslušné kvality na mild, soft a hard, přičemž mild je nejkvalitnější a jedná se o exportní typ kávy. Mezi nejznámější etiopské oblasti patří Harar, Djimah nebo Sidamo. Etiopskou kávu není vůbec lehké popsat. Její zrna nejsou příliš hezká, nejsou ani silná a nemají ani vysokou kyselost. Chuť v šálku je však úžasná. Tato káva by se neměla příliš pražit, neboť silným pražením ztratí svůj osobitý charakter.
Největším producentem kávy je Brazílie. Jedná se o krále kávového trhu. Začátky pěstování kávovníku v Brazílii nejsou přesně známy, nejčastěji se však mluví o roku 1727. Nejčastěji se zde pěstuje kávovník arabika a téměř 75 % brazilské produkce pochází od drobných pěstitelů. Brazíli prochází tři klimatická pásma. Kávovníky pěstuje 17 z 26 států brazilské federace, avšak čtyři z nich (Paraná, Sao, Paulo, Minas Geraisis, Espiríto Santo) vyprodukují cca 98 % z celkové produkce, přičemž stát Paraná zajišťuje neuvěřitelných 50 % produkce.
Výčet výše uvedených zemí je pouze základní a obsahuje zejména země, které aktivně dovážíme. Mezi další pěstitelské země kávovníku patří Kostarika, Salvador, Dominikánská republika, Honduras, Kuba, Jamajka, Haiti, Mexiko, Nikaragua, Panama, Portoriko Bolívie, Ekvádor, Peru, Kamerun, Pobřeží Slonoviny, Venezuela či Angola.
